Heda Gablerová na Smíchově

Hlavní stránka / Články a fotografie z činnosti / Heda Gablerová na Smíchově

3.4.2010

Heda Gablerová na Smíchově Švandovo divadlo v Praze na Smíchově uvedlo 27. února 2010 Ibsenovu Hedu Gablerovou. Hru v překladu Františka Fröhlicha režíroval významný mladý režisér Daniel Špinar.

 Hedu Gablerovou napsal Ibsen v zahraničí v roce 1890. Hrála se poprvé v roce 1891 v Mnichově. Přestože byly ohlasy na hru zpočátku negativní, Ibsenovi se podařilo (a to nejen Hedou Gablerovou) podnítit společenskou debatu, ke které vyzýval Dán Georg Brandes. Pozadím těchto debat bylo hnutí, které je v kontextu severské literatury známé jako moderní průlom. Georg Brandes – jedna z hlavních osobností moderního průlomu poukazoval na dřívější romantizující pohled na člověka. Oficiální morálka do té doby stavěla na manželství jako instituci, která měla zajistit, že sexualita zůstane doma mezi čtyřmi stěnami a bude se pěstovat hlavně za účelem zachování rodu. Měšťanské dcery byly vedeny k tomu, aby vnímaly manželství jako své poslání, kde mateřství, skromnost a trpělivost hrály prim. Georg Brandes vyzýval k tomu, aby literatura tyto aspekty analyzovala a tím podněcovala k debatám, což se zdařilo v takové síle, že o vášních a svobodě jedince diskutoval celý Sever. Na této společenské debatě se podílel i Henrik Ibsen prostřednictvím svých her.

Přestože Heda Gablerová patří k nejznámějším Ibsenovým hrám, připomeňme si stručně její obsah: Jørgen Tesman a Heda Tesmanová se vrací z dlouhé svatební cesty. Heda se v roli manželky necítí dobře. V domě, který jim zařídila Tesmanova tetička se nudí. Ve své frustraci zničí rukopis knihy své bývalé lásky Løvborga. Rodinný přítel Brack zjistí, že bývalý milenec Løvborg se zastřelil pistolí, která patří Hedě, Když Brack vyhrožuje, že to zveřejní, Heda nevidí jinou možnost, než se také zastřelit.

Heda je sice paní Tesmanovou, ale název hry nese její jméno zasvobodna. Heda je pořád spíše dcerou generála Gablera, než ženou Jørgena Tesmana. Sám Ibsen v dopise Mortizovi Prozorovi ze 4. prosince 1890 píše: „Použitím tohoto jména jsem chtěl naznačit, že Heda jako osobnost je spíše dcera svého otce než manželka svého muže. Nechtěl jsem se v této hře zabývat žádnými takzvanými problémy. V prvé řadě jsem chtěl zobrazit lidské bytosti, lidské emoce a lidské osudy na pozadí jistých společenských poměrů a zásad dneška. Až si celou hru přečtete, bude Vám můj záměr jasnější, než kdybych se pouštěl do dalšího vysvětlování.“

Heda je do jisté míry pořád dítě. Proto asi zvolilo Švandovo divadlo na plakát i program místo fota Jany Strykové fotografii děvčete Barunky Schmidtové. Hedu v černých vyzývavých šatech hraje charismatická Jana Stryková. Bývalého milence Løvborga, s kterým se ale Heda nerozhodne žít, hraje ztepilý skandinávsky vyhlížející Martin Pechlát. Roli nezábavného manžela – průměrného vědeckého pracovníka Jørgena Tesmana hraje David Punčochář.

Heda Gablerová měla českou premiéru v roce 1906 právě ve Švandově divadle. Režisérem byl Vilém Táborský, titulní roli si zahrála Marie Táborská. V roce 1911 hru uvedlo Národní v režii Jaroslava Kvapila, v titulní roli s Leopoldou Dostálovou. Heda Gablerová patří dnes mezi nejuznávanější Ibsenovy hry.

Na základě podkladů ze Švandova divadla napsala Ivona Černohausová

Autor: Ivona Černohausová   |   Sekce: Články a fotografie z činnosti   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Fotografie k článku

foto Pavel Neubert

foto Pavel Neubert

z inscenace Heda Gablerová na scéně
Švandova divadla v Praze
foto Pavel Neubert

foto Pavel Neubert

z inscenace Heda Gablerová na scéně
Švandova divadla v Praze
foto Pavel Neubert

foto Pavel Neubert

z inscenace Heda Gablerová na scéně
Švandova divadla v Praze
foto Pavel Neubert

foto Pavel Neubert

z inscenace Heda Gablerová na scéně
Švandova divadla v Praze

RSS kanál  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2024

 

Všechna práva vyhrazena © 2024 NETservis s.r.o.